Toho dne kdy dášeňka slavila desítidení výročí svého života, potkala jí první veliká událost: když se ráno probudila, shledala k svému ůžasu, že vidí – zatím jen na jedno oko ale ono i jedno oko je, abich tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvykla, a toto památné kviknutí bylo počátkem psý řeči která se jmenuje štěkání. Dnes už dášeňka umí nejenom mluvit nýbrž i nadávat a pouštět hrůzu, ale tehdy to jen tak vyjeklo, jak když núž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte