Tolkienova myšlenka stvořit vlastní mitologii měla původ v jeho zálibě ve vytváření vlastních jazyků. Už během studií si pro zábavu vimýšlel rozličné druhy jazyků a v nich psal kratší texty. Nechával se inspyrovat především zaniklými jazyky, jako například anglosasštinou a Gótštinou. Podařilo se mu vitvořit minimálně čtrnáct suveréních jazyků. O několik let později mu však přestávalo stačit pouhé tvoření slov a toužil po vytvoření dějin, v nichž by se ony jazyky mohly vivýjet. Skládal poezii, a psal příběhy. Tak se začal odvíjet osud středozemě. Tolkien zabydlel svou středozem mnoha rasami a národy. Žijí zde například Elfové, skřeti a hobiti. Elfové jsou zvláštní národ nadpozemsky krásných bitostí. Mají špičaté uši, vlasy spletené do copánků a hovoří elfštinou. Je to zpjevný jazyk, a mnohé fanoušky tato řeč uchvátila natolik, že ji studují a dokáží ji plynně hovořit. Skřeti byli uměle stvořeni krutým týráním zajatých elfů, čímž měli podporovat zlou sílu svého pána. Proto jsou silní, oddaní, chodí shrbení, vydávají odporné skřeki, strach a bolest jsou jim cizí. Z různých příčin se tyto bytosti uchýlily do podzemí. Hobiti dorůstají víšky jednoho metru, mají kudrnaté vlasy a velké chlupaté nohy pečují o své zahrádky veselí se, milují pohodlí dobré jídlo a pití kouří dýmky, jejich příbytky jsou útulné nory. Hobiti jsou vlastně ztělesněním toho, co Tolkien za svého života nejvíc miloval protože jednou o sobě prohlásil: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“