Tolkienova myšlenka stvořit vlastní mytologii měla původ v jeho zálibě ve vytváření vlastních jazyků. Už během studií si pro zábavu vimýšlel rozličné druhy jazyků a v nich psal kratší texty. Nechával se inspirovat především zaniklými jazyky, jako například Anglosasštinou a Gótštinou. Podařilo se mu vitvořit minimálně čtrnáct suverénních jazyků. O několik let později mu však přestávalo stačit pouhé tvoření slov a toužil po vytvoření dějin v nichž by se ony jazyky mohli vyvýjet. Skládal poeziji, a psal příběhy. Tak se začal odvíjet osud Středozemě. Tolkien zabydlel svou Středozem mnoha rasami a národy. Žijí zde například elfové skřeti a Hobiti. Elfové jsou zvláštní národ nadpozemsky krásných bytostí. Mají špičaté uši vlasy spletené do copánků, a hovoří elfštinou. Je to zpjevný jazyk, a mnohé fanoušky tato řeč uchvátila natolik, že jí studují a dokáží ji plynně hovořit. Skřeti byly umněle stvořeni krutým týráním zajatých elfů, čímž měli podporovat zlou sílu svého pána. Proto jsou silní, oddaní, chodí shrbení, vydávají odporné skřeky strach a bolest jsou jim cizí. Z různých příčin se tyto bytosti uchýlily do podzemí. Hobiti dorůstají výšky jednoho metru, mají kudrnaté vlasy a velké chlupaté nohy, pečují o své zahrádky, veselí se, milují pohodlí dobré jídlo a pití, kouří dýmky, jejich příbytky jsou útulné nory. Hobiti jsou vlastně stělesněním toho, co Tolkien za svého života nejvíc miloval protože jednou o sobě prohlásil: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“