Šero se sneslo na kraj. Nad obsorem vibledl poslední proužek růžového červánku a už jen svjetlejší plocha oblohy naznačovala, že tam před chvílí zapadlo slunce. Hajný Straka sestupoval stezkou pod Zlatým vrchem. Znal ji dokonale a i v přítmý se vyhnul všemu, co by způsobilo hluk. Hned za hájenkou nabil pušku. Dnes vzal z sebou i lovecký tesák a do brašny sylnou svýtilnu, kus špeku a krajíc chleba. Na obloze blykala první hvězda a z blízka se ozvala sova. Kos prodlužoval přestávky mezi poslední večerní písní, byl stále tišší a unaveně trilkoval. Když hajný docházel k louce, začaly koncertovat cvrčci. Visokými, pychlavými tóny zaplnily celí prostor a přehlučely i zvonění vody v potůčku.