Jste vzhúru? Vstávat! Jde se na borůvky! Za půl hodiny opravdu vyrazili. Vůdcem borůvkářú byl Vojta. Neůnavně vyhledával neschúdné stráně, kde zůstaly ostrúvky neočesaných borúvkových keříků. Bylo ůmorné vedro a začátek borůvkové výpravy byl neůspěšný. Jana si stěžovala,jak je trhání únavné. Někdo z chlapců však zatoužil po míse vdolkú s borůvkovými povidly. To bylo důležité. Závody borůvkářů začaly. Trhali borůvky do malých hrnků a sypali je do kbelíkú ve stínu. Aby se zabránilo sporúm o počet nasbíraných hrnečků, zůstala u kbelíků Julinka. Byla úzkostlivě pozorná a neůplatná. Plnila ůkol rozhodčího celkem ůspěšně. Kdo pomýšlel na stupně vítězů, musel neůnavně trhat, nesměl od keříků borúvčí ani hlavu zvednout. Dlouho byla nejůspěšnější Julinčina sestra, ale pak na její rekord zaútočil Vojta a zvítězil. Podle H. Šmahelové