Babička s dětmi odešla. Ona neměla srdce, aby koho nenáviděla, ale paní správcová nebyla jí pěkná v očích, a sice proto, že se nesla výše než narostla. První čas, když babička k dceři přišla, a ještě v domáctnosti ani s okolními lidmi obeznámena nebyla, přišla jednoho dne paní správcová ještě se dvěma paničkami na vizytu. Paní Prošková byla právě kdesi na stráni. Babička podle svého običeje pobídla hosty, aby se posadily, a když přinesla chléb a sůl podala s celou svou upřímností aby si vzácné paní ukrojily. Ty ale s pohrdlivým vyhrnutím nosíčků děkovaly, že nebudou jíst pak se úsmněšně na sebe podívali, jako by chtěly říct: Ty sprosťačko, co si myslíš, že jsme my ňáké jen tak ledabylo! Když paní Prošková přišla viděla hned, že babička chybyla proti panským običejům, a řekla matce, když paní paní odešly, aby takovým dámám chléb nepředkládala ty že jsou na jiné věci zvyklé.