Šedá budova byla tichá, jen na rampě krmil vrabec odrostlá mláďata. Čepýřila se a otvírala široké zobáčky. Dívka jim hodila kousek svačiny, ale vrabci se polekaly a rozlétli se. Nikdy nestála tak blísko trati a vjedomí, že se může klidně procházet u kolejí, jí lahodilo. Mezi kolejemi vyrazili žluté kvítky které byly umazány od kolomazy. Stáli na nich kapky rosy, třpytili se a dívka si je zatoužila utrhnout. Stonek byl tuhý, nepovolil ani pod nechtem. Vtom dívka uslišela vlak uskočila v poslední chvíli, ale vlak jel po druhé koleji. Rozpustile se zasmála a vyběhla na rampu.