Na Nový rok, v ten výjimečný den si dáváme předsevzetí, abychom se zbavili zlozviků či nekalích úmyslů. Pro mně bude zřejmně tou chvílý slibú okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě Kapitána jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění múj životní stil, překročím-li práh vytouženého gymnázia! Vím, že hry, jimž jsem se odával na základní škole, nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbitečného plýtvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování, a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý, a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od dětství horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že shlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvýkat při vyučování nebudu tropyt povyk o přestávkách a zdvořile se budu zdravit s tamnějšími učitely. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za objeť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcennější hodnotou.