Pro tyhle honičky jsme nezměnily karlovu karosériy. Stačilo aby se objevil na silnici, a už se ho někdo snažil setřást. Na ostatní vozy působil jako schromlá vrána na smečku hladových koček. Dráždil skvělé rodiné kočáry, aby ho předhonily. Dokonce i blahobitní vousáči byly uchváceni neodbitnou závodní ctižádostí když spatřily před sebou poskakovat klapající káru. Kdo také mohl tušit, že v tomto směšném tvoru bije velyké srdce závodního motoru! Lenz tvrdil že prý Karel působí významně na víchovu řidičů. Učí lydi úctě před tvúrčím úsilím, jež je obvikle skromě skryto v nenápadném rouše. To říkal Lenz který rovněž tvrdil že je posledním z vimřelých romantiků, a také prohlašoval, že by Karla nikdy neprodal. Milovaly jsme Karlovy schopnosti, milovali jsme společnou činnost na vylepšení jeho výkonu, milovali jsme tento prudce tepající, ale zatím bestarostný život.