Babička s dětmi odešla. Ona nemněla srdce, aby koho nenáviděla, ale paní správcová nebyla jí pěkná v očích a sice proto, že se nesla výše, než narostla. První čas, když babička k dceři přišla a ještě v domáctnosti ani s okolními lidmi obeznámena nebyla přišla jednoho dne paní správcová ještě se dvěma paničkami na vizitu. Paní Prošková byla právě kdesi na stráni. Babička podle svého običeje pobýdla hosty, aby se posadily, a když přinesla chléb a sůl podala s celou svou upřímností, aby si vzácné paní ukrojily. Ty ale s pohrdlivým vihrnutím nosíčků děkovaly, že nebudou jíst pak se úsmněšně na sebe podívaly, jako by chtěly říct: Ty sprosťačko, co si myslíš, že jsme my ňáké jen tak ledabylo! Když paní Prošková přišla, viděla hned, že babička chybyla proti panským obyčejům, a řekla matce, když paní paní odešli, aby takovým dámám chléb nepředkládala, ty že jsou na jiné věci zviklé.