Stavení u lesa se ztrácela v raním oparu. Z hnízdišť u vody byl slišet křik hladového ptactva. Také rybaříkova holátka se již jemě ozívala pípáním. Hlasytě žadonila o každodenní potravu. Za týden se jejich peříčka pestře zbarvila. Tenkrát bylo starým ledňáčkům nejhúře. Od rána do večera sháněli potravu. Celý den se pachtily, aby ukojili vječný hlad nenasytných dětí. Mláďata povyrostla. Učila se létat. Rodičům přibily starosti. Museli mláďata připravyt na různá nebezpečí. Jednoho dne mláďata vilétla z rodných hnízd a více se nevrátila. Na rady svích rodičů však nezapoměla.