Stavení u lesa se strácela v raním oparu. Z hnízdišť u vody byl slyšet křik hladového ptactva. Také rybaříkova holátka se již jemě ozývala pýpáním. Hlasitě žadonila o každodenní potravu. Za týden se jejich peříčka pestře zbarvila. Tenkrát bylo starým ledňáčkům nejhůře. Od rána do večera sháněly potravu. Celý den se pachtili, aby ukojili vječný hlad nenasitných dětí. Mláďata povyrostla. Učila se létat. Rodičům přibili starosti. Museli mláďata připravyt na rúzná nebezpečí. Jednoho dne mláďata vylétla z rodných hnízd a více se nevrátila. Na rady svích rodičů však nezapomněla.