Tolkienova mišlenka stvořit vlastní mytologii měla původ v jeho zálibě ve vytváření vlastních jazyků. Už během studií si pro zábavu vymýšlel rozličné druhy jazyků a v nich psal kratší teksty. Nechával se inspyrovat především zaniklými jazyky, jako například Anglosasštinou a gótštinou. Podařilo se mu vytvořit minimálně čtrnáct suverénních jazyků. O několik let později mu však přestávalo stačit pouhé tvoření slov, a toužil po vytvoření dějin v nichž by se ony jazyky mohli vyvíjet. Skládal poezii, a psal příběhy. Tak se začal odvýjet osud středozemě. Tolkien zabidlel svou středozem mnoha rasami a národy. Žijí zde například elfové Skřeti a Hobiti. Elfové jsou zvláštní národ nadpozemsky krásných bitostí. Mají špičaté uši, vlasy spletené do copánků a hovoří elfštinou. Je to zpěvný jazyk a mnohé fanoušky tato řeč uchvátila natolik, že ji studují a dokáží jí plynně hovořit. Skřeti byli umněle stvořeni krutým týráním zajatých elfů, čímž měli podporovat zlou sílu svého pána. Proto jsou silní oddaní, chodí schrbení, vydávají odporné skřeky strach a bolest jsou jim cizí. Z různých příčin se tyto bitosti uchýlili do podzemí. Hobiti dorůstají víšky jednoho metru mají kudrnaté vlasy a velké chlupaté nohy pečují o své zahrádky veselí se, milují pohodlí dobré jídlo a pití, kouří dýmky, jejich příbytky jsou útulné nory. Hobiti jsou vlastně ztělesněním toho co Tolkien za svého života nejvíc miloval, protože jednou o sobě prohlásil: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“