Nedávno byla v denním tisku uveřejněna reportáž o studánkách v šumavských lesích. Připoměla čtenářům i známé Sládkovi verše a vybýdla k zamišlení nad našimi vodními zdroji. V mynulých dobách pohlížely lydé na vodu jako na nebezpečný živel před nímž se musí chránit. Jejich obavi vyplývaly ze zkušeností s povodněmi které přicházely zvlášť na jaře když v horách tálo, a způsobovali velké škody. Proudům vod jež se řítily jako lavyna, neodolali mnohdy ani sylné stromi a lydská obidlí. Rozvoj vědy a technyky ve 20 století umožnil zpoutat neskrotný živel a přinutit ho, aby lidem prospýval. Dnes jsme si dobře vědomy, že pytná voda je pro člověka nejcenější kapalinou. Na dostatečném množství vody závysí také zemědělská a průmislová výroba. Proto je třeba vodu chránit a ůsporně využívat všech jejích zdrojů.