Na nový Rok, v ten výjimečný den si dáváme přetsevzetí, abychom se zbavili zlozvyků či nekalích úmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílí slibů okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě Kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění můj životní stil, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím, že hry, jimž jsem se oddával na Základní škole, nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí, a to bez zbytečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý, a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny české literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvýkat při vyučování nebudu tropit povyk o přestávkách a zdvořile se budu zdravit s tamějšími učiteli. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mnětou nejcenější hodnotou.