Zanedlouho vyjely na kolejiště lokomotivi i celé soupravi. Vlak číslo devěttisícčtyřistajedna směrem na Prahu-vysočany, lysou Nad Labem, nymburk, Kolín a korydorem dál, jsem ale nikde nevyděl. Chtěje si stěžovat, přistoupil jsem ve vnitřním pavilonu k okénkům informace českých drah. Zavřeno, to se dalo čekat. Zmateně jsem pobýhal a ptal se kolem jdoucích. Až jakýsi výhibkář mně spražil a důrazně mi řekl, že ten vlak nejede odsud, ale z Hlavního nádraží. Vydal jsem se tedy z Masarikova nádraží na hlavní nádraží a doufal jsem, že svůj vlak stihnu.