Na Nový Rok, v ten vijimečný den si dáváme přecevzetí, abichom se zbavili zlozvyků či nekalých ůmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílí slibú okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě kapitána Jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění múj životní stil, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se odával na Základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování, a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý, a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny české literatury, neboť jsem od dětství horlivý čtenář. Jsem srozumněn i s tím, že shlédnu většinu představení v městském divadle v Brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování nebudu tropit povik o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamnějšími učiteli. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za objeť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mnětou nejcenější hodnotou.