Na Nový Rok, v ten výjimečný den, si dáváme přecevzetí, abichom se zbavily zlozviků či nekalých úmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílý slibů okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě kapitána jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili jak se změní múj životní styl, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimž jsem se odával na Základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemýžď. Těším se na hodiny české literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že shlédnu většinu představení v Městském divadle v Brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování nebudu tropit povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravit s tamnějšími učitely. Nic ze svých předsevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mnětou nejcenější hodnotou.