Na nový rok, v ten vyjimečný den, si dáváme přetsevzetí, abychom se zbavily zlozvyků či nekalích ůmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílí slibů okamžik, kdy mě poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem Gymnázia na třídě kapitána jaroše v brně. Kdybyste jen tušili jak se zmnění múj životní stil, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se oddával na Základní škole nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabívání vědomostí, a to bez zbitečného plítvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování, a jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý, a ne neohrabaný jako kopyto nebo pomalý jako hlemížď. Těším se na hodiny České lyteratury, neboť jsem od dětství horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v městském divadle v brně. A co ještě slíbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropyt povik o přestávkách a zdvořile se budu zdravyt s tamějšími učiteli. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za objeť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcennější hodnotou.