Na Nový Rok, v ten výjimečný den, si dáváme přecevzetí, abychom se zbavili zlozvyků či nekalých úmyslů. Pro mě bude zřejmně tou chvílí slibů okamžik kdy mně poštou dojde vyrozumění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě kapitána Jaroše v Brně. Kdybyste jen tušili, jak se zmnění múj životní styl, překročím-ly práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimž jsem se odával na základní škole, nenávratně uplynuly a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí a to bez zbytečného plýtvání časem. Musím také promislet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zústat hbitý, a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalý jako hlemížď. Těším se na hodiny České literatury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že shlédnu většinu představení v městském divadle v Brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování, nebudu tropit povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravyt s tamějšími učitely. Nic ze svých přecevzetí nepovažuji za oběť, protože sistematické vzdělání, které mi škola poskytne je pro mětou nejcennější hodnotou.