Na nový rok, v ten vyjimečný den si dáváme přecevzetí, abychom se zbavili zlozvyků či nekalích ůmyslů. Pro mně bude zřejmě tou chvílý slibú okamžik, kdy mně poštou dojde vyrozumnění, že jsem se stal studentem gymnázia na třídě kapitána jaroše v brně. Kdybyste jen tušili, jak se změní můj životní styl, překročím-li práh vytouženého Gymnázia! Vím že hry, jimš jsem se oddával na Základní škole nenávratně uplynuli a že nastupuje období usilovného nabývání vědomostí, a to bez zbitečného plýtvání časem. Musím také promyslet, jak budu zvládat své sportování a, jak si rozvrhnu trénink. Rozhodně však chci zůstat hbitý a ne neohrabaný jako kopito nebo pomalí jako hlemýžď. Těším se na hodiny české lyteratury, neboť jsem od děctví horlivý čtenář. Jsem srozuměn i s tím, že zhlédnu většinu představení v Městském divadle v Brně. A co ještě slýbím? Nebudu žvíkat při vyučování nebudu tropit povyk o přestávkách, a zdvořile se budu zdravit s tamnějšími učiteli. Nic ze svých přetsevzetí nepovažuji za oběť, protože systematické vzdělání, které mi škola poskytne, je pro mětou nejcennější hodnotou.