Toho dne kdy dášeňka slavila desítidenní výročí svého života potkala ji první veliká událost: když se ráno probudila, schledala k svému úžasu, že vydí – zatím jen na jedno oko, ale ono i jedno oko je, abich tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vikvikla, a toto památné kviknutí bylo počátkem psý řeči která se jmenuje štěkání. Dnes už dášeňka umí nejenom mluvit nýbrž i nadávat a pouštět hrůzu, ale tehdy to jen tak vyjeklo jak když núž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte