Sluné nedělní odpoledne se rozhodli manželé Procházkovi strávit se svími dětmy co nejpříjeměji vycháskou ke vzdálenému rybníku. Vzaly s sebou vše nezbitné a vyrazily na túru. Procházely stinými lesi a hájky, mýtinami a loukami, prodíraly se křovím, obdivovaly venkovská stavení v ůdolích, která byla tichá, jakobi bez života. Posledních dvě stě metrů své trasy zbýhali malý turysté i jejich rodiče strmým svahem k silnici, od níž vedla k jejich dnešnímu cíli, tamějšímu rybníku, ůzká stezka, po jedné straně lemovaná ztepilými topoli.