Po Slunci a měsíci třetí nejasnější oběkt na obloze a po měsíci nejbliší soused byl pozorován snad již v době kamené, ale za skutečné poznání vděčíme až Kosmickému výzkumu. Planeta je obklopena hustou atmosférou dokonale ukrývající povrch před našimi zraky, a jen díky radarovím vlnám se podařilo odhalit jinak nevyzpytatelnou tvář Venušinu. Většina povrchu je skalnatá, pokryta čedičovými horninamy. Kosmické sondy zjistili, že zdejší osvětlení je srovnatelné s pošmourným dnem u nás, avšak zabarvené do červena. Planetě chybí voda která se odtud vipařila, zatímco Vodík unikl do Vesmíru a kyslík se vázal v horninách. Povrch venuše je mladý, a dosud vulkanicky aktivní, o čemž svěčí více než sto tisíc malých štítových sopek jejichž proudy lávy vytvořili až kilometrové kaňony. Na mapu planety lásky se mohou dostat jen ženská jména, mezi nimiž nescházejí dokonce i jména víznamných češek. Letos bude Venuše po celé jaro nejvýraznější ozdobou večerní oblohy a po celý podzim bude vidět jitřenka, a pokud jí nebudeme považovat za UFO nemůžeme se v ní zmýlit.