Tolkienova mišlenka stvořit vlastní mytologyi měla původ v jeho zálibě ve vytváření vlastních jazyků. Už během studijí si pro zábavu vimýšlel rozličné druhy jazyků a v nich psal kratší texty. Nechával se inspyrovat především zaniklými jazyky jako například Anglosasštinou a Gótštinou. Podařilo se mu vitvořit minimálně čtrnáct suveréních jazyků. O několik let později mu však přestávalo stačit pouhé tvoření slov, a toužil po vytvoření dějin, v nichž by se ony jazyky mohly vivýjet. Skládal poezii a psal příběhy. Tak se začal odvíjet osud Středozemě. Tolkien zabidlel svou středozem mnoha rasami a národy. Žijí zde například elfové, Skřeti a Hobiti. Elfové jsou zvláštní národ nadpozemsky krásných bitostí. Mají špičaté uši vlasy spletené do copánků, a hovoří elfštinou. Je to zpjevný jazyk, a mnohé fanoušky tato řeč uchvátila natolik, že jí studují a dokáží ji plyně hovořit. Skřeti byly uměle stvořeni krutým týráním zajatých Elfů, čímž měli podporovat zlou sílu svého pána. Proto jsou silní oddaní chodí shrbení, vydávají odporné skřeki, strach a bolest jsou jim cizí. Z různých příčin se tyto bitosti uchýlily do podzemí. Hobiti dorůstají výšky jednoho metru, mají kudrnaté vlasy a velké chlupaté nohy pečují o své zahrádky, veselí se, milují pohodlí, dobré jídlo a pití kouří dýmky jejich příbytky jsou útulné nory. Hobiti jsou vlastně ztělesněním toho, co Tolkien za svého života nejvíc miloval, protože jednou o sobě prohlásil: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“