Šedá budova byla tichá jen na rampě krmil vrabec odrostlá mláďata. Čepýřila se, a otvírala široké zobáčky. Dívka jim hodila kousek svačiny, ale vrabci se polekali a rozlétli se. Nikdy nestála tak blísko trati a vjedomí, že se může klidně procházet u kolejí jí lahodilo. Mezi kolejemi vyrazili žluté kvítky, které byly umazány od kolomazy. Stáli na nich kapky rosi, třpytily se a dívka si je zatoužila utrhnout. Stonek byl tuhý, nepovolil ani pod nehtem. Vtom dívka uslišela vlak, uskočila v poslední chvíly, ale vlak jel po druhé koleji. Rozpustile se zasmála, a vyběhla na rampu.