Tolkienova mišlenka stvořit vlastní mitologii měla původ v jeho zálibě ve vytváření vlastních jazyků. Už během studií si pro zábavu vymíšlel rozličné druhy jazyků a v nich psal kratší texty. Nechával se inspirovat především zaniklými jazyky, jako například anglosasštinou a gótštinou. Podařilo se mu vitvořit minimálně čtrnáct suverénních jazyků. O několik let později mu však přestávalo stačit pouhé tvoření slov, a toužil po vytvoření dějin, v nichž by se ony jazyky mohli vyvýjet. Skládal poezii a psal příběhy. Tak se začal odvýjet osud Středozemě. Tolkien zabydlel svou středozem mnoha rasami a národy. Žijí zde například elfové, Skřeti a hobiti. Elfové jsou zvláštní národ nadpozemsky krásných bytostí. Mají špičaté uši, vlasy spletené do copánků, a hovoří elfštinou. Je to zpjevný jazyk, a mnohé fanoušky tato řeč uchvátila natolik, že jí studují a dokáží jí plynně hovořit. Skřeti byly umněle stvořeni krutým týráním zajatých Elfů, čímž měli podporovat zlou sílu svého pána. Proto jsou silní oddaní chodí schrbení, vydávají odporné skřeky strach a bolest jsou jim cizí. Z různých příčin se tyto bitosti uchýlili do podzemí. Hobiti dorůstají výšky jednoho metru, mají kudrnaté vlasy, a velké chlupaté nohy, pečují o své zahrádky, veselý se milují pohodlí dobré jídlo a pití kouří dýmky jejich příbytky jsou útulné nory. Hobiti jsou vlastně stělesněním toho, co Tolkien za svého života nejvíc miloval, protože jednou o sobě prohlásil: „Ve skutečnosti jsem ve všem kromě velikosti hobit.“