Šero se sneslo na kraj. Nad obzorem vibledl poslední proužek rúžového červánku a už jen svjetlejší plocha oblohy naznačovala, že tam před chvílí zapadlo slunce. Hajný Straka zestupoval stezkou pod Zlatým vrchem. Znal ji dokonale a i v přítmí se vyhnul všemu, co by způsobilo hluk. Hned za hájenkou nabyl pušku. Dnes vzal z sebou i lovecký tesák a do brašny silnou svýtilnu, kus špeku a krajíc chleba. Na obloze blykala první hvězda a z blízka se ozvala sova. Kos prodlužoval přestávky mezy poslední večerní písní, byl stále tišší a unaveně trylkoval. Když hajný docházel k louce, začaly koncertovat cvrčci. Visokými, pichlavými tóny zaplnili celí prostor a přehlučeli i zvonění vody v potůčku.