Toho dne kdy Dášeňka slavila desítidenní výročí svého života potkala ji první veliká událost: když se ráno probudila, schledala k svému úžasu, že vidí – zatím jen na jedno oko ale ono i jedno oko je, abich tak řekl, veliký krok do světa. Byla tím tak překvapena, že vykvikla, a toto památné kvyknutí bylo počátkem psí řeči která se jmenuje štěkání. Dnes už Dášeňka umí nejenom mluvit, nýbrž i nadávat a pouštět hrúzu, ale tehdy to jen tak vijeklo, jak když nůž sjede po talíři. Zdroj: K. Čapek: Dášeňka čili život štěněte