Každodenní ranní vstávání nám stěžuje život po celí školní rok. To dnešní bylo ale přece specifické. S hlavami nabitými vědomostmy se blížíme k námi vivolené škole, Gymnáziu havlíčkův Brod ve štáflově ulici, s vědomím, že právě dnešní skouška z Českého Jazyka či Matematiky předznamená naši budoucnost. Věžní hodiny odbyli osmou do třídy vstoupil učitel, který vypadal, že je zběhlí úplně ve všem, zjednal si pořádek a začal diktovat. V diktátu se objevily tak strašlivé věci že jsme se mohly jen ztěží vivarovat nemilích pravopysných pochybení. Každá druhá věta se odehrávala ve Spišské nové Vsi nebo Moravském Krasu. Také syntaktické rozbory a slovní úlohy z matematyky nám připadali zcestné… Po zkončení zkoušky jsme sklesle snědli svačiny které nám připravili naše starostlyvé maminky, a vydali jsme se spět na své Základní školy v toužebném očekávání rozhodnutí o přijetí či nepřijetí. Konec dobrý všechno dobré. Přijali všechny, kteří si to zasloužily.