Zanedlouho vyjeli na kolejiště lokomotivi i celé soupravi. Vlak číslo devěttisíc čtyřistajedna směrem na Prahu-vysočany, lysou Nad Labem, Nymburk, Kolín a koridorem dál jsem ale nikde neviděl. Chtěje si stěžovat přistoupil jsem ve vnitřním pavilonu k okénkům informace českých drah. Zavřeno, to se dalo čekat. Zmateně jsem pobýhal a ptal se kolem jdoucích. Až jakýsi víhibkář mně spražil a důrazně mi řekl že ten vlak nejede odsu ale z hlavního nádraží. Vydal jsem se tedy z masarykova nádraží na hlavní nádraží a doufal jsem že svúj vlak stihnu.