Do turystického kroušku, který byl vloni založen na naší škole, se přihlásily i mnozí chlapci z naší třídy. Spočátku jsem si to rozmíšlel, ale pak jsem uposlechl Petrovy výzvi, abych se k nim přidal. Nejdříve jsme podnikaly vycházky do blízkého okolí. Když se ukázalo že chůze nikomu nepůsobí potíže, začal náš vedoucí organizovat vílety s delšími pochody, a někdy i celodenní tůry. Ty jsme si nakonec oblýbili nejvíce. Při svích putováních se řídíme mapou turistiskými značkami, a ukazateli. Již několikrát jsme však rozlobeně stáli na rozcestí nad strženými nebo rozbitými tabulkami s viznačením směru. Pokud to bylo možné připevnili jsme je na původní místo, aby pomohli dalším turistům. Zásluhou zkušeného vedoucího jsme i přez rúzné potíže vždy došly k cíli. Jsme rádi, že také rodiče mají porozumnění pro naši činost.