S veselou se vracel Karas domů, ale když už stál přede dveřmi ůtulného bytu, pocítil ůzkost. Co asi řekne múj Vašíček? Jak mu vůbec povím, že jsme se dali ke komediantům? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík úsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal ůdiv, ůlek, nedúvěru. Strachoval se však bezdúvodně. Vašíkovi úplně stačilo, že práce je a že zůstanou spolu. Podle E. Basse