Každodenní ranní vstávání nám ztěžuje život po celý školní rok. To dnešní bylo ale přece specifické. S hlavami nabitými vědomostmy se blížíme k námi vyvolené škole, Gymnáziu Havlíčkův Brod ve Štáflově Ulici, s vědomím, že právě dnešní skouška z českého Jazyka či Matematiky předznamená naši budoucnost. Věžní hodiny odbily osmou, do třídy vstoupil učitel, který vypadal, že je zběhlý úplně ve všem zjednal si a začal začal diktovat. V diktátu se objevili tak strašlivé věci že jsme se mohly jen ztěží vyvarovat nemylých pravopysných pochybení. Každá druhá věta se odehrávala ve spišské Nové vsi nebo Moravském Krasu. Také syntaktycké rozbory a slovní úlohy z matematyky nám připadaly zcestné… Po zkončení skoušky jsme sklesle snědli svačiny, které nám připravily naše starostlyvé maminky, a vydali jsme se zpět na své základní školy v toužebném očekávání rozhodnutí o přijetí či nepřijetí. Konec dobrý všechno dobré. Přijali všechny, kteří si to zasloužily.