Usedl jsem na nejblišší lavičku a prohlédl jsem si nejbáječnější nález svého života. Bidlím s rodiči a sestrou janou na malé Straně. A teď mám v rukou to nejcennější - Nerudovy Povídky malostranské! Jakkoli to bylo podivné, odjakživa jsem k tomuto velzkánovi České literatury, k výtečnému janu Nerudovi, pociťoval sylnou náklonost. Bil to náles, jímž jsem byl naprosto okouzlen. Na jedné s malostranských ulyc ležely schodou okolností Nerudovy Povídky malostranské. Mám konečně knihu spisovatele, jehož život byl neodmyslitelně spjat s mým rodištěm.