Šero se sneslo na kraj. Nad obzorem vybledl poslední proužek růžového červánku a už jen světlejší plocha oblohy naznačovala, že tam před chvílí zapadlo slunce. Hajný Straka seztupoval stezkou pod Zlatým vrchem. Znal ji dokonale a i v přítmí se vyhnul všemu, co by spůsobilo hluk. Hned za hájenkou nabil pušku. Dnes vzal s sebou i lovecký tesák a do brašny silnou svýtilnu, kus špeku a krajíc chleba. Na obloze blikala první hvězda a z blízka se ozvala sova. Kos prodlužoval přestávky mezi poslední večerní písní, byl stále tižší a unaveně trylkoval. Když hajný docházel k louce, začaly koncertovat cvrčci. Visokými, pychlavými tóny zaplnily celí prostor a přehlučely i zvonění vody v potůčku.