Šero se sneslo na kraj. Nad obzorem vibledl poslední proužek růžového červánku a už jen světlejší plocha oblohy naznačovala, že tam před chvílí zapadlo slunce. Hajný Straka zestupoval stezkou pod Zlatým vrchem. Znal ji dokonale a i v přítmí se vihnul všemu, co by způsobilo hluk. Hned za hájenkou nabyl pušku. Dnes vzal ebou i lovecký tesák a do brašny silnou svýtilnu, kus špeku a krajíc chleba. Na obloze blykala první hvězda a z blízka se ozvala sova. Kos prodlužoval přestávky mezi poslední večerní písní, byl stále tižší a unaveně trylkoval. Když hajný docházel k louce, začali koncertovat cvrčci. Visokými, pichlavými tóny zaplnily celý prostor a přehlučeli i zvonění vody v potůčku.