S veselou se vracel Karas domů, ale když už stál přede dveřmi ůtulného bytu, pocítil úzkost. Co asi řekne můj Vašíček? Jak mu vúbec povím, že jsme se dali ke komediantům? Táto, máš dílo, vítal ho Vašík ůsměvem. Mám. Půjdeme spolu k cirkusu. A Karas čekal ůdiv, úlek, nedůvěru. Strachoval se však bezdúvodně. Vašíkovi ůplně stačilo, že práce je a že zůstanou spolu. Podle E. Basse