Šedá budova byla tichá jen na rampě krmil vrabec odrostlá mláďata. Čepířila se a otvírala široké zobáčky. Dívka jim hodila kousek svačiny, ale vrabci se polekaly a rozlétly se. Nikdy nestála tak blísko trati a vjedomí, že se může klidně procházet u kolejí jí lahodilo. Mezi kolejemi vyrazily žluté kvítky, které byli umazány od kolomazi. Stály na nich kapky rosy, třpytily se a dívka si je zatoužila utrhnout. Stonek byl tuhý, nepovolil ani pod nehtem. Vtom dívka uslišela vlak, uskočila v poslední chvíly, ale vlak jel po druhé koleji. Rozpustile se zasmála a vyběhla na rampu.