Volba Jiřího z Poděbrad za rále eského. V březnu tohoto měl být zvolen nový eský rál, si raha brzčko zrána přivstala. byl jindy raí dobou kldné, míhal se nejrznější domácí ldé i cizinci. A všichni mířil na taroměstské náměstí k adnici, kde měl sněm svými hlas rozhodnout o eském ráli. Tady se také zastavoval a sléval všechny proudy, které sem směřoval, a všichni s naptím očekával nadcházející mnuty. hromáždění lidé stál nejdříve ve skupnách, pak už se shlukoval v zástup, které postupně rostl v dav. Náměstí i podloub byl už zcela i vkýřích byla hlava na hlavě a na střechách tu a tam vsel odvážní zvědavci. se strhne v jedné z klkatých taroměstských ulic hromov vkřik a blží se kupředu. To pozdravují pana Jiříka. Zprava i zleva je vtán se vtají lidé zvláště mil. Pan Jiřík před radnicí seskočil koně a vešel. Sněm dlouho všichni ve shodě před novým králem poklekl. A pak odněkud z výše zazněl rálovský zvon a jako rozpoutaná bouře zahlaholl z náměstí mohutný jásot.